To, zda máme dostatek energie, jak nám funguje trávení a imunitní systém, závisí zejména na hodnotě pH v našem organismu.
Lidský organismus je ve své podstatě zásaditý, pH naší krve je od 7,34 do 7,45. Hodnota pH, neboli kyselosti, se vyjadřuje na stupnici od 0 do 14. V rozpětí od 0 do 6 se pohybují kyselé roztoky, od 8 do 14 zásadité. Pro zachování životně důležitých funkcí v našem těle je ideální mírně zásadité prostředí.
Problém je, že množství vnějších vlivů, mezi něž patří zejména nevhodná strava a stres, organismus překyselují. Kyselé prostředí je živnou půdou pro přemnožení různých mikroorganismů, což celkově oslabuje imunitní systém. Proto je překyselené tělo náchylnější k infekcím. Přijdou-li dva lidé do styku se stejnou, například chřipkovou nákazou, u jednoho nemoc propukne, zatímco u druhého ne, příčina je s největší pravděpodobností v rozdílném pH.
Únava a kila navíc
K typickým projevům překyselení patří infekce pochvy, močových nebo dýchacích cest, alergie, plísně na nehtech a kožní choroby jako akné, vyrážky a kožní nádory. V extrémních případech může tento stav přispět ke vzniku cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny. Lidé s překyseleným tělem si často stěžují na chronickou únavu a nadváhu.
Organismus se totiž pracně snaží vyrovnat nerovnováhu kyselosti tím, že ji neutralizuje zásadami ze svých přirozených zásob, například odbouráváním vápníku z kostí, což jej přirozeně vyčerpává. Zhoršené trávení a celkové vyčerpání jsou jen následkem tohoto stavu. Hlavním důvodem překyselení je strava s převahou živočišných tuků, masa, mléčných výrobků, bílé mouky a rafinovaného cukru.
Sportovní lékař Pavel Malovič si však všiml, že nadměrnou kyselostí mohou trpět kupodivu i aktivní sportovci, kteří se snaží zdravě jíst. Jde o to, že tento stav kromě stravy výrazně ovlivňuje také řadu fyzické a psychické zátěže. Jedním z nejhorších kyselinotvorných faktorů je stres. „Vyčerpaný organismus vytváří množství odpadních produktů, jako je například kreatinkináza, močovina nebo amoniak, které mají kyselý charakter,“ vysvětluje. „Překyselení těla například po náročném tréninku může zhoršit i pití některých kyselinotvorných nápojů, jako jsou některé druhy piva, minerálek a ovocné šťávy.“ Mnohem vhodnější je čistá stolní voda, která může být například obohacena o zásadotvornou citrónovou šťávu.
Co jíst a co nejíst
Pokud si chceme v těle udržet zdravé mírně zásadité prostředí, měli bychom si dávat pozor na to, co jíme a pijeme, ale také na míru zátěže, která by nás neměla dlouhodobě stresovat. Při výběru potravin je třeba upřednostňovat ty, které jsou bohaté na vodu a chudé na cukry. Tato kombinace dokáže zázračně neutralizovat škodlivé kyseliny.
Naopak potraviny s vysokým obsahem cukru a bílkovin kyselost automaticky zvyšují. Základem alkalizující, neboli zásadotvorné výživy, by měla být syrová, zejména listová zelenina. Některé její druhy, například špenát, jsou bohaté na vápník, takže nám vynahradí deficit, který by mohl v těle vzniknout po omezení kyselinotvorných mléčných výrobků.
Živočišné bílkoviny, které nás výrazně zakyselují, lze plnohodnotně nahradit zásadotvornými bílkovinami rostlinného původu. Najdeme je například v sóji nebo v luštěninách. Ovoce bychom měli pro vysoký obsah cukru omezit. Povoleny bez omezení jsou jen citróny a grepy, které mají výrazný zásadotvorný charakter. Ideální poměr zásadotvorných a kyselinotvorných potravin by měl být 80:20.
Jaké je naše pH?
Máme-li pochybnosti o tom, zda jsme nebo nejsme překyselení, můžeme si dát zjistit přesnou hodnotu pH v našem těle při lékařském vyšetření. „Čísla, která nám slouží při posuzování zakyselení organismu, se obvykle získávají analýzou krve nebo moči,“ tvrdí doktor Malovič.
Pokud zjistíme, že naše hodnoty se odchylují od zdravého průměru, mohou nám kromě zeleninové stravy, zdravého pitného režimu a relaxace pomoci i vhodné doplňky výživy. „Ideální jsou přírodní přípravky, které obsahují směsi zeleninových výtažků s minerály, případně enzymoterapeutické přípravky, L-arginin, karnitin a lykopen,“ doporučuje doktor Malovič.
Dlouhá léta jsem se věnovala jen stresující manažerské práci, na sebe a svou životosprávu jsem vůbec nemyslela. Dokud jsem se nevykrmila na 103 kilogramů a nedostala žlučový záchvat. Ze strachu, že budu muset jít na operaci, jsem se přestala přejídat a zhubla na 90 kilo, což se mi moc líbilo.
Potom však přišly Vánoce a já jsem znovu neodolala maminým koláčům. Po svátcích jsem zase přibrala, tentokrát jsem si ale řekla, že to bylo naposledy. Úplně jsem vyloučila sladkosti a začala jsem jíst dělenou stravu. Za tři měsíce jsem vážila 83 kilo. Dál jsem však už nebyla schopna shodit ani deko. Kromě toho jsem se pořád cítila unavená, bez energie.
A pak se mi dostala do rukou kniha doktora Roberta O. Younga Zázračné pH, díky které jsem pochopila, že pokud jím kyselinotvorné potraviny, jako jsou mléčné výrobky, maso nebo obiloviny, potřebuji vyrovnat hodnotu pH v organismu zásadotvornou zeleninovou stravou. Sestavila jsem si jídelníček bohatý na různé druhy zeleniny a luštěnin, omezila maso a mléčné výrobky.
Výsledek byl nad mé očekávání. Nejen, že jsem zase zhubla, moje hmotnost se nyní pohybuje mezi 77 a 79 kily, ale navíc se mi výrazně zlepšil zdravotní stav. Dříve jsem často trpěla různými infekčními onemocněními, někdy jsem také pětkrát do roka brala antibiotika. Teď se dokážu dostat z chřipky i bez léků. Navíc mám mnohem více energie, lidé z mého okolí mi říkají, že jsem jako vyměněná.
